Novinky

OZNÁMENÍ

15.09.2015 00:31

Záležitost pomluvy ze strany paní Gity Pechové a Gabriely Hanzlíkové, jenž naší chs nikdy nenavštívily, byla předána právnímu zástupci a policii ČR. Dále se k tomuto nehodlám vyjadřovat a doporučuji osobní seznámení s naším chovem.

OMEZENÍ CHOVU

22.05.2015 21:22

Vážení a milí příznivci barevných yorkšírských teriérů a zejména našeho chovu!

Je to již 14 let, kdy jsem se začala věnovat tomuto úžasnému plemenu. Tehdy mi přišlo nespravedlivé, že jiná plemena můžeme mít i v jiných barvách a jen yorkšírského teriéra můžeme mít pouze v "armádním" zbarvení modrá - tříslová (blue and tan) a začala jsem hledat i jiná zbarvení, v ČR neuznaná, ale v jiných státech ano. Postupem času přibývaly nejen informace o širokém spektru barvitosti plemene a s tím související genetice, ale samozřejmě také počet psů pro jejich nepříbuznost a zejména zájem a snaha o dokonalého a tehdy neexistujícího jedince a to yorkšírský teriér ve zbarvení merle. Cíle zbarvení se zvyšovaly z blue merle na čoko merle, posléze s příměsí bílé až po lila merle a lila merle s bílou, jenž je vzácností již u jiných plemen. Zbarvení očí z původní hnědě u klasického zbarvení na zbarvení jantarové u čokoládového, modré u merle až po zelenou barvu očí....

V roce 2011 se mi podařilo vyšlechtit první blue merle yokršíry, jenž uznal německý klub IBC. V roce 2012 se připojily další kluby počínaje německým IHR a během tohoto roka se připojila i většina klubů jak v Německu, tak v Rakousku, Polsku, Rusku, Thajsku, Jižní Africe, atd, atd.. a v roce 2015 zbarvení merle yorkshire terrier uznalo i americké AKC!

V listopadu 2012 se narodil první čoko merle yorkšír. Taktéž v naší chovatelské stanici. V roce 2015 pak zbarvení lila merle a v dubnu se usmálo štěstí a kromě štěňat modrookých, blue merle, čoko merle, čok merle s bílou atd. narodilo se jak štěně ve zbarvení Lila merle s bílou, tak štěně s jedním okem modrým a s jedním okem zeleným, jenž byl můj stanovený cíl chovu.

V současné době je mnou vyšlechtěné zbarvení již po celém světě a ač již ani nejsem psaná v jejich rodokmenu, je moje jméno vryto do jejich zbarvení, jenž mají mou zásluhou a za niž jsem si prošla několikaletou krititou nepříznivců šlechtění a lidí, jenž nepobírají pokrok v chovatelství, aniž by si uvědomovali, že první byl jen a pouze vlk, kterého doma nemají ani oni. Taktéž házení klacků pod nohy od jiných chovatelů nebylo příjemné, ale vzhledem k tomu, že konkurovat v chovu nemohli z důvodu mého "monopolu", dalo se to považovat pouze jako pohon vpřed. Pokud se vydáte za vysokým cílem, je třeba také očekávat těžké překážky. Po x-letém běhu na dlouhou trať a boji s větrnými mlýny se však dostavil i úspěch a uznání a tímto bych chtěla poděkovat právě těm, kteří hledali chyby, které jsem mohla opravovat, upozorňovali na nedostatky, jenž bylo třeba doladit a zabývali se nejen mým chovem, ale i mou "drzou" (jinde řečeno také kontroverzní) osobou. Největší poctou je samozřejmě fakt, že právě tito lidé byli mezi prvními, kteří si merle yorka pořídili i přes skutečnost, že je defakto ode mně. Děkuji za uznání chyby - na místě by byla i omluva, ale nemusí pršet... stačí, když kape.. Podstatný je výsledek :)

Pro mně nyní nastal tedy čas, kdy není čeho více docílit.. kdy už není víc, co šlechtit... A tím také není důvod proč vlastnit víc psů než dva, jelikož každý další odchov bude již jen rozmnožení již docíleného a to nikdy nebylo a nebude mým chovatelským záměrem.. Ano.. jeden důvod je.. mám je ráda a baví mně moment překvapení barvitosti vrhu, proto si nechávám čtyři, vlastní chov omezuji na maximálně 2 vrhy ročně pro lidi, kteří čekají na štěně ode mně a to z toho důvodu, že můj chov merle yorků je a vždy bude o krok (minimálně jednu linii) napřed, protože chov neruším, ale pouze omezuji. A co budu dělat?? Na to je jednoduchá odpověď.. Snažit se o uznání barevných yorkšírů FCI, což jsem započala v roce 2012 založením Colorful yorkshire terrier clubu - www.cytclub.com a jen doufám, že FCI půjde s pokrokem doby stejně jako AKC.

Věřím, že zbarvení merle u yorků je již dostatečně rozšířeno pro jejich stálou existenci a chovatelům děkuji za pomoc v tomto směru, zejména paní Kirsten Sanchéz Mayer v Německu, Panusa Agshara v Thajsku, Mickey Karmic v Jižní Africe, Olga Galaktnikova v Rusku, Ina Horáková na Slovensku a Irena Zenatova v USA, které jsou ve svých zemích prvními majitelkami a výbornými chovatelkami merle yorků z mého odchovu.

Inka Cibulková